Aktuality a akce

Předběžné výsledky ukazují, že na rozsáhlejších lokalitách zůstává v průměru o 25-50 % méně rostlin než před 15 lety, na malých a zarůstajících loukách klesla početnost radikálně, o 80-100 %. Stabilnější jsou hlavně populace v hřebenových partiích nad 700 m n. m., kde drsné klimatické podmínky a chudé půdy udržují samovolně krátkostébelnou a řídkou vegetaci. Na stav populací má přitom vždy zásadní vliv způsob hospodaření – pastva (ne moc a ne málo, ne po celou sezónu), kosení (s řádným vyhrabáním biomasy a ideálně s přepasením otav).
Jarní orchideje jsou v lidové mluvě na Valašsku souhrnně nazývané „kukačky“. Je to pro jejich barevná květenství vykukující z krátkých, svěže zelených luk. Prstnatec bezový rozkvétá již v dubnu, kdy se nemusí potýkat s velkou konkurencí jiných kvetoucích rostlin. Jeho květy jsou totiž „šálivé“ – neukrývají pro opylovače žádnou významnější odměnu ve formě nektaru nebo pylu. Brzy na jaře tak může využít nezkušenosti mladých opylovačů (u nás hlavně čmeláků a pačmeláků), kteří si ještě nepamatují, jak je rostlina ošálila.
Zajímavostí je u prstnatce bezového spousta. Třeba jeho tzv. barevný polymorfismus, tedy to, že se květy vyskytují v barvě červené nebo žluté. Červené přitom na valašských loukách (a v celých moravských Karpatech) převažují, u nás zhruba v poměru (2)3:1.

Text a foto: M. Popelářová