Články

Publikováno: 2024/2025
ISBN 978-80-7620-177-4 (online)

Využití průtokové cytometrie k odhalení ohrožení vzácných rostlin hybridizací
Use of flow cytometry to detect threats to rare plants by hybridization
Zdeněk Kaplan, Jindřich Chrtek, Marek Slovák, Jan Prančl, Tomáš Urfus
Abstrakt:
Hybridizace je významný evoluční proces, který může generovat novou genetickou variabilitu nebo dokonce vznik nových druhů, ale na druhé straně přináší i četná rizika lokálním populacím. V případě ohrožených druhů může způsobit nebo urychlit oslabení až úplné vyhubení jejich populací. Včasná detekce kříženců proto může být pro záchranu ohrožených druhů klíčová. Na příkladu 11 rodů české a slovenské flóry analyzujeme výhody a omezení průtokové cytometrie jako metody k odhalení hybridizace v populacích ohrožených druhů rostlin. Doporučujeme, aby průtoková cytometrie byla zařazena mezi rutinní metody v ochraně přírody, zejména při zpracování záchranných programů ohrožených druhů a pro management ochranářsky významných lokalit.

Zásady sběru dat o cévnatých rostlinách v terénu a v herbářích pro účely druhové ochrany: průvodce pro začátečníky i pokročilé
Principles of recording data on vascular plants in the field and in herbaria for species conservation: a guide for beginners and advanced
Kateřina Šumberová, Zdeněk Kaplan, Jan Prančl, Jindřich Chrtek
Abstrakt:
V příspěvku shrnujeme praktické tipy pro práci v herbářích a v terénu s cílem předat naše poznatky a zkušenosti získané během projektů mapování a taxonomických revizí taxonů cévnatých rostlin v České republice široké skupině profesionálních i amatérských botaniků a studentů botanických oborů. Kromě základů botanické práce (např. vybavení potřebné pro práci v terénu a v herbářích, metodika sběru, uchovávání a preparace vzorků rostlin) podrobně popisujeme také úskalí luštění a interpretace starých herbářových sched a práci s databázemi zaměřenými na uchovávání druhových dat, přičemž se věnujeme i odhalování a odstraňování různých chyb v datech. Zvláštní pozornost je věnována determinačně obtížným taxonům a taxonomicky komplikovaným rodům české flóry (často souhrnně označovaným pojmem „kritické taxony“), neboť mnohé z nich jsou důležitými indikátory ohrožených přírodních biotopů nebo mohou vykazovat silný, ale nepozorovaný úbytek.

Vliv neřízeného přikrmování na populaci sysla obecného a dopad regulačních opatření
The impact of uncontrolled supplementary feeding on a population of the European ground squirrel and the effects of regulatory measures
Irena Schneiderová, Jitka Matoušová, Jan Matějů
Abstrakt:
Jednou z mála lokalit, kde u nás lze nalézt kolonii kriticky ohroženého sysla obecného v téměř přirozeném stepním prostředí, je EVL Radouč na okraji Mladé Boleslavi. Přibližně od roku 2010 zde dochází k tomu, že návštěvníci lokality sysly přikrmují, čímž u nich došlo ke snížení plachosti. Intenzivní nekontrolované přikrmování bylo pravděpodobně hlavním důvodem značného zvýšení početnosti syslů z odhadovaných 35 jedinců v roce 2010 až na 1500 jedinců v roce 2020. V roce 2021 začaly na lokalitě působit tzv. syslí hlídky, jejichž úkolem bylo přikrmování syslů, často naprosto nevhodnými potravinami, regulovat. V témže roce bylo z kolonie, která zjevně dosáhla extrémní populační hustoty, odebráno 80 jedinců, kteří byli přesunuti do jiných kolonií v České republice. V červnu v letech 2019 a 2021 až 2024 byly v intenzivně přikrmované části kolonie provedeny kontrolní odchyty syslů. Získaná data nám umožnila vyhodnotit některé charakteristiky dospělých jedinců v kolonii před a po zavedení regulace přikrmování a odběru jedinců. Celkem jsme za celé období odchytili 148 jedinců, minimální počet jedinců byl 22 v roce 2024 a maximální 41 v roce 2021. Na lokalitě byl ve všech letech odchycen jen malý podíl samců (7–35 %) a velký podíl samic, které nekojily mláďata. V roce 2022 bylo dokonce odchyceno více nekojících samic (57 %) než kojících. Následující rok 2023 byl pro rozmnožování naopak nejpříznivější a podíl nekojících samic byl ze všech sledovaných let nejnižší (19 %). Průměrná hmotnost byla za celé sledované období 300 gramů u samců, 289 gramů u nekojících samic a 257 gramů u kojících samic. Přikrmování mělo vliv především na hmotnost samců a nekojících samic. Obě uvedené skupiny měly po zavedení regulace přikrmování tendenci svou hmotnost snižovat, zatímco u kojících samic zůstala téměř nezměněná. Došlo tak k eliminaci nápadného rozdílu v hmotnosti kojících samic oproti nekojícím samicím a samcům. V roce 2019 měli samci v průměru 307 gramů, nekojící samice 314 gramů a kojící samice 265 gramů, zatímco v roce 2024 měli samci v průměru 267 gramů, nekojící samice 240 gramů a kojící samice 242 gramů. Tato studie přináší první hodnocení vlivu přikrmování lidmi na syslí kolonii a naznačuje, že zavedená regulační opatření by mohla pomoci uvést fungování kolonie do přirozenějšího stavu.

Obojživelníci a plazi vybraných maloplošných zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit na území Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje
Amphibians and Reptiles of Selected Specially Protected Areas and Sites of Community Importance in the Central Bohemia, South Bohemia and Pilsen Regions
David Fischer
Abstrakt:
V letech 2018–2023 proběhlo mapování výskytu obojživelníků a plazů ve 44 lokalitách na území Jihočeského, Středočeského a Plzeňského kraje. Jednalo se o lokality s různým stupněm územní ochrany nebo o navrhovaná zvláště chráněná území. Zastoupeny byly lokality málo dotčené antropogenními vlivy i lokality vzniklé v důsledku lidské činnosti, jako například vojenská cvičiště.
Na těchto lokalitách byly provedeny průzkumy obojživelníků a plazů dle jednotné metodiky. Cílem průzkumů bylo zjištění druhového spektra a odhad početnosti a vitality populací jednotlivých druhů. Zaznamenávány byly i faktory s negativními dopady na populace obojživelníků a plazů. Lokality byly rozděleny na základě svého charakteru do sedmi skupin – lesní biotopy, říční kaňony, říční nivy, vojenská cvičiště a lokality s podobným managementem, rybníky a umělé vodní nádrže, opuštěné lomy a ostatní biotopy. Pro jednotlivé skupiny lokalit byl vyhodnocen jejich význam z pohledu obojživelníků a plazů a stanovena míra jejich ohrožení. Pro všechny lokality byla navržena managementová opatření.
V rámci provedených průzkumů byl doložen výskyt celkem 15 druhů obojživelníků a 8 druhů plazů. Největší potenciál z pohledu obojživelníků měly přirozené říční nivy, vojenská cvičiště a lokality s podobným managementem, rybníky a další umělé vodní nádrže, mokřady a plochy s pestrou mozaikou stanovišť. Z pohledu plazů měly největší potenciál říční kaňony, říční nivy, vojenská cvičiště a opuštěné lomy. Mezi nejméně ohrožená stanoviště patří z pohledu obojživelníků i plazů lesní biotopy, přirozené říční nivy a říční kaňony. Nejohroženější jsou rybníky a ostatní vodní plochy a uměle vzniklá stanoviště, jako např. opuštěná vojenská cvičiště nebo opuštěné lomy. Nejčastější příčinou ohrožení je vysoká intenzita chovu ryb v rybnících, vysazování ryb do tůní a zatopených lomů, nevhodná zemědělská činnost a absence disturbančního managementu na opuštěných vojenských cvičištích nebo v opuštěných lomech. Lokálně může velký problém představovat i mortalita obojživelníků a plazů na komunikacích.

Vývoj populace vydry říční v České republice: celkové shrnutí a detailnější pohled na období 2017–2023
Development of the Eurasian Otter Population in the Czech Republic: an Overall Summary and Detailed Perspective of the 2017–2023 period.
Lukáš Poledník, Václav Beran, Kateřina Poledníková
Abstrakt:
Vydra říční je původním druhem České republiky. Dle dostupných historických údajů byla vydra až do poloviny 19. století rozšířena na celém území České republiky. Ke změnám areálu i početnosti došlo postupně v průběhu druhé poloviny 19. a během 20. století. Jako hlavní příčiny poklesu populace jsou považovány: nadměrný lov, změny a degradace prostředí a znečištění toků z průmyslu a zemědělství. V 70. až 90. letech se vydry vyskytovaly pouze ve třech oddělených oblastech na 30 % území ČR. Mezi lety 1990 a 2016 postupně došlo k propojení tří několik desítek let oddělených populací a vydry se navrátily do všech povodí na území České republiky. Dle posledních dvou celorepublikových mapování v letech 2016 a 2021 je populace plošně rozšířena na celém území ČR. Detailnější pohled a meziroční srovnání však ukazují určitou dynamiku, která je v různých oblastech odlišná. Populace je stále zranitelná z důvodu existence významných rizikových faktorů, které ji ohrožují v současnosti. Mezi hlavní patří: nezákonný cílený lov, úhyny na silnicích, špatný stav a znečištění vodního prostředí.